Protivín - okruh v okolí Blanice

Typ:
Cyklostezka a stezka pro pěší
Trasa:
Protivín - Milenovice - Vodňany - Krašlovice - Křtětice - Pohorovice - Kloub - Radany - Božovice - Budičovice - Skály - Klokočín - Myšenec - Protivín
Celková délka okruhu: 
30 km, alternativa 22 km

Východiště trasy Protivín leží při řece Blanici v rovinaté krajině s rybníky a menšími lesními komplexy v západní a východní části jeho okolí.
Místní jméno vzniklo přivlastňovací příponou -in z osobního jména Protiva a znamenalo Protivův dvůr nebo hrad. Vzhledem k tomu, že Protivínsko v nejstarším období bylo majetkem koruny a spolu s panstvím Pískem a Hlubokou bylo tzv. královstvím, dalo by se předpokládat, že onen Protiva, dnes neznámý, zastával v oblasti nějakou důležitou funkci, z níž vyplývala i možnost založit z vůle panovníka městečko a zbudovat v něm tvrz či hrad.
Zřejmě i v Protivíně sloužili jako služební manové, správci panství a hradu bratři Pryšinkové mající protivínský hrad od Přemysla Otakara II. v zástavě, neví se jak dlouho, ani kdo je vystřídal. Pryšinkové nechali l. září 1282 v Protivíně vyhotovit listinu, kterou darovali Vyšebrodskému klášteru v Novosedlech. Tato listina je prvním dochovaným věrohodným dokladem o existenci Protivína.
Mezi svědky jejího sepsání je uveden Jindřich z Rožmberka, zřejmě Jindřich I., český nejvyšší komorník a purkrabí pražský - dědic po pánech z Krumlova (1262 - 1310) - významný český šlechtic, přímý potomek ve čtvrté řadě zakladatele rodu Vítkovců (pánů z Růže) Vítka I. z Prčice, českého královského stolovníka, kladského a prácheňského kastelána ve 2. polovině 12. stol. Teprve markrabí Karel v r. 1334 vyplatil "Královský zámek Protivín" sumou 240 kop grošů vypůjčených od Petra Rožmberka. V r. 1562 král Ferdinand I. prodal Protivín pánům z Hradce na úhradu svých dluhů u nich. Jejich správce Zelendar vybudoval rybniční soustavu severovýchodně od Protivína. (Po něm je pojmenována naučná stezka "Zelendárky" v okolí Protivína.) Pro odlehlost od svého panství páni z Hradce prodali Protivín bratrům Vratislavovým z Mitrovic, a tak dostal vrchnost, která v něm trvale sídlila. Z období 16. století pochází i zdejší pivovar; první zmínky o něm jsou z r. 1540. Pro Protivín byl pivovar značným přínosem a posílením jeho významu. Protivínské pivo bylo proslavené nejen v Čechách, ale vyváželo se i do zahraničí. Jeho známá značka "Platan" je pojmenována podle staré aleje platanů při cestě do pivovaru.
Tvrz byla postupně renesančně a později barokně přestavěna na zámek, který je v majetku Obvodního úřadu pro Prahu 4 (v současné době pro veřejnost uzavřen, v letním období je přístupný park ).
Stále větší význam Protivína a jeho další výstavba, v r. 1895 byla postavena radniční budova, vedly v srpnu r. 1899 k povýšení na město.
Z Protivína se vydáme podél Blanice do 8 km vzdálených Vodňan, města, které je popsáno v trase č. 1. Odtud nás povedou cesty, místy pěšiny, zvlášť hezký úsek je v lužním porostu, podmáčené olšině, mezi rybníky a starým náhonem, který sloužil několika mlýnům, nebo málo frekventované silnice do Krašlovic a dalších zajímavých a půvabných míst. Z nich vynikají náves vesnice Kloub, tvrz Klokočín, Myšenec s přírodní památkou - unikátním nalezištěm černého turmalínu - a gotickým farním kostelem sv. Havla s románskou sakristií z 12. století (v některých publikacích uváděno 11. století). Od něho se pohodlně vrátíme do 3 km vzdáleného Protivína.

Popis trasy:
Od rozcestníků na protivínském Masarykově náměstí (u zámku) se vydáme po žluté turistické trase do Milenovic (2,5 km), k Louckému mlýnu (4,5 km) a do Vodňan (8 km).
Pohodlná cesta, místy pěšina, vede podél řeky Blanice, kolem kempu za městem, k mostu a silničce do Milenovic. Jdeme obcí, kolem stavení se štítem v selském baroku (r. 1832), za vsí žluté značky odbočují doleva na polní cestu k Louckému mlýnu, odtud pokračují po cestě, resp. pěšině při Blanici, přes můstek a po silnici do Vodňan k turistickým směrovkám u autobusového nádraží a k Zeyerovým sadům. Z Vodňan nás povede červená turistická trasa. Přes náměstí Svobody se dostaneme ul. Písecká k mlýnskému náhonu a vlevo na cestu podél něho k rybníkům a bývalým mlýnům.
Od "Pomijů" vede romantická pěšina v lužním porostu kolem starého náhonu (15. stol.) od Blanice k "Martincům". Odtud pokračují červené značky vpravo přes lávku a po lukách k silnici z Vodňan (úsek cca 400m), po ní vpravo dojdeme do Krašlovic. Zde se odkloníme od červené trasy doprava, projdeme vesnicí k odbočce vlevo (před koncem obce) na polní cestu stoupající k silnici, za ní máme před sebou Křtětice. Odtud pokračujeme po klidné silnici do Pohorovic a vedle vpravo do Kloubu (2 km). Na návsi v Kloubu (název vesnice podle její polohy v podobě prstního kloubu) stojí půvabná kaplička z r. 1818 a zemědělské statky se štíty v selském baroku. Zde odbočíme ze silnice doleva (od kapličky vpravo) nahoru na pěknou silničku směřující vpravo na Radany (samoty). Po cca 0,8 km přijdeme na rozcestí u stavení, jdeme po silničce vlevo k lesu, po 100 m opět doleva, po přibližně 1,5 km ke křižovatce a červeným turistickým značkám. Naše trasa vede rovně a již mimo les. Po necelém 1 km se dostaneme k Tvrzskému rybníku (budova na ostrohu přistavěna ke zbytkům bývalé tvrze, u ní bývala ves Božovice). Od něho - od hráze vpravo - pokračujeme dál po silničce a žluté turistické trase do osady Budičovice u obce Skály (2 km), před ní při silnici stojí kříž, zajímavá kamenická práce. Zajdeme do Budičovic na náves s několika zemědělskými usedlostmi blatského typu a půvabnou kapličkou (v okolí vesnice archeolog. lokality - skupiny mohyl). V těsném sousedství se nachází obec Skály - uvidíme stavení se štíty v lidové architektuře, r. 1833 a 1840 - za ní u křížku odbočíme ze silnice doleva na polní cestu a stále po žlutých značkách dojdeme po 2 km v otevřené a rovné krajině ke tvrzi Klokočín. Od ní směřuje žlutá trasa do Myšence. Vede nás doprava po silnici podél řeky, před Myšencem odbočují značky doleva do vsi a kolem přírodní památky "Myšenecká slunce" ke kostelu sv. Havla.
V severním okraji vsi stojí torzo zříceniny hradu. Z Myšence můžeme po žluté trase ještě dojít k hlavní silnici, směřující k Protivínu nebo sejít z návrší od kostela na silnici pod obcí. Po ní vpravo a přes most (cca 0,5 km od kostela k mostu) přijdeme k železničnímu přejezdu, za ním k silnici, po které vlevo - a po modrých značkách - se vrátíme na nádraží ČD nebo na náměstí v Protivíně. Nenáročný terén umožňuje delší pěší túru i více kilometrů na kole. Jsme-li však v časové tísni, můžeme využít tuto alternativu - kratší trasu: z Kloubu se vrátit po klidné silnici přes Chvaletice (na návsi zemědělské usedlosti - lidová architektura) do Protivína. Zkrácená trasa měří 22 km.